Čtvrtý díl seriálu o atopické ekzému je věnován prevenci atopie v těhotenství a v dětství.
Atopie patří mezi multifaktoriální choroby - na jejím vzniku se tedy podílí více genů a spolupůsobí zde také zevní prostředí (dědí se pouze dispozice pro chorobu). Vyčíslit riziko stejného postižení pro další členy rodiny není jednoduché a vychází z dlouhodobých statistických a empirických ukazatelů. Uvádí se, že pokud má jeden z rodičů alergii, je pravděpodobnost onemocnění dítěte zhruba 50%, o něco vyšší je při onemocnění matky; pokud mají alergii oba rodiče, je pravděpodobnost výskytu alergie u dítěte přibližně 80%.
Jinými slovy: genově dané dispozice pro atopii změnit nelze, alergie ale vzniká z atopie až tehdy, pokud se spojí dědičné dispozice (atopie) a vlivy zevního prostředí při vývoji a růstu dítěte. Snaha je proto pokusit se co nejvíce předejít rozvoji atopie u svých dětí, nebo ho alespoň co nejvíce omezit. Rizikovými kojenci jsou pak hlavně ti, jejichž oba rodiče jsou alergici, nebo jeden z rodičů (obzvláště pak matka) a některý ze starších sourozenců, nebo i jeden rodič či sourozenec jsou alergici.
V předchozím díle jsme si řekli, že k rozvoji atopie dochází u geneticky predisponovaných jedinců již v těhotenství a období raného dětství. Odborníci se však rozcházejí v názorech na dodržování preventivní HA diety těhotnými a kojícími matkami (myšleny jsou přitom matky atopické, u matek neatopických případná HA dieta valného smyslu zřejmě nemá) . Také existují různorodé názory na skladbu potravin, kterou by budoucí matka rizikového dítěte měla či neměla konzumovat (v čem se nerozcházejí, je nutnost nekouřit, nekonzumovat alkohol či dokonce omamné látky, pokud je nutnost jakéhokoli léku, konzultovat nejprve s lékařem).
Obecně se doporučuje : omezit dráždivé potraviny (uzené, zrající a kvašené potraviny, jež mohou způsobovat farmakol.potrav.intoleranci histaminoliberačního typu, pokud jsou pozřeny ve větším množství - např. uzená makrela či tuňák, aromatické koření - chilli, paprika, atd.,kyselé okurky, velmi zralá rajčata, papriky, citrusy a ostatní kyselé ovoce, jahody, káva, čokoláda a kakao, zrající sýry, atd.). Dále se doporučuje nepřehánět konzumaci kravského mléka a výrobků z něj, sóju, ryby, korýše, vejce, celer, nekonzumovat přehnaně výrobky z bílé mouky (lepek pšenice Triticum aestivum -"klasická" pšenice- je lepkem nejagresivnějším), nepřehánět též sladkosti (jejich nadměrná konzumace neprospívá správné střevní mikroflóře, z téhož důvodu je také třeba pečlivě zvážit užití jakéhokoli chem.léku, zvláště pak ATB. Správnou střevní mikroflóru těhotných a kojících atopických maminek lze podpořit probiotiky- viz minulý díl.). Stejně tak velmi opatrně s exotickým ovocem - hlavně kiwi; totéž platí pro ořechy, nejrůznější "semínka" (sezamové, slunečnicové, hořčičné, mák, atd.), olivy. Med by si měly odpustit maminky alergické na pyly - může obsahovat pylová zrnka. A samozřejmě - v těhotenství a po dobu kojení vynechat ty potraviny, na něž má matka alergii. Žádný ze zdrojů neopomíná připomenout velmi rozumnou zásadu - pestrost stravy a nepřehánět množství.
Co se týče období, od kdy případnou hypoelergenní dietu v těhotenství dodržovat, doporučuje se od 20.týdne těhotenství, v souvislosti s vývojem imunitního systému plodu.
Na tomto místě je třeba říct důležitou věc: každá maminka si přeje co možná nejvíce omezit budoucí atopické projevy svého potomka a byla by vděčná, kdyby tento seriál poskytl jednoznačný návod, jak zajistit co nejúčinnější prevenci. Bohužel - existují protichůdné studie - proto se setkáme jak s názory hovořícími o důležitosti diety s vyloučením určitých potravin z jídelníčku těhotné a kojící matky (hl.mléko, vejce, oříšky), stejně jako s argumenty proti dietě (nelze zvrátit genově dané dispozice, imunitu je třeba trénovat a cvičit, aby se adekvátně - a také včas - naučila reagovat).
Zdá se tedy, že nejlepším řešením v prevenci alergie je zlatá střední cesta - dítě ani přehnaně nechránit před vnějšími vlivy, ani je jim nadměrně nevystavovat. Strava těhotné a kojící atopické matky nechť je tedy (v případě, že během kojení dítě reaguje neatopicky) pestrá a nikoli jednostranná - "jíst od všeho něco", nepřehánět množství určité potraviny - zvláště pak ne mléka a mléčných výrobků, vajec, ořechů, ryb, výrobků z bílé mouky - vyjmenované potraviny by atopická budoucí či kojící matka měla konzumovat "s citem", nepřehánět to s nimi - spíše naopak nežli upřednostňovat, jak se to v našich končinách bohužel často děje - což souvisí s tím, že uvedené potraviny patří mezi zdejší časté alergeny), tučně napsaná věta se však týká nejen stravy, ale celkově životního stylu - (sterilní podmínky jsou z hlediska prevence alergie špatně, stejně jako "život ve špíně", paralelu by nalezli jistě i například psychologové zabývající se psychosociálním vývojem dítěte). Jiným případem je pochopitelně dodržování diety, příp.dalších "HA" opatření kojící - ať už atopickou či neatopickou - matkou, pokud dítě atopicky reaguje. Alergenní potravinu je pak potřeba z jídelníčku kojící matky vyloučit, ale o tom již další díl seriálu.
V čem opět panuje shoda názorů - pokud dítě prospívá, tak by maminka rizikového dítěte měla plně kojit nejméně 6 měsíců, dle WHO je kojení doporučováno pokud možno až do 2 roku věku , při nedostatku mléka se doporučuje náhrada vhodným umělým mlékem (jiné slouží pro prevenci alergie na BKM - HA formule, jiné pro léčbu alergie na BKM - úplné hydrolyzáty, např.Nutrilon pepti, popř. až na aminokyseliny naštěpený Neocate, v případě m.j. obzvláště silné alergie na kravské mléko). Nemléčné přípravky podávat pokud možno až po 6. měsíci života. I pokud rizikové dítě reaguje normálně, tj.neatopicky, soju, citrusy a pšeničnou mouku zavádět nejdříve po dosažení 1 roku života, po 2. až 3.roce zavádíme kravské mléko, vejce, ořechy a ryby. Pěkný a ucelený článek o HA dietě pro rizikové děti je na stránkách http://www.rodina.cz/clanek6470.htm.
Je to seznam kroků a m.j.potravin, které je dobré dodržovat u rizikového potomka - jsou to preventivní kroky, které je dobré dodržet u rizikového dítěte.
Pokud dítě reaguje atopicky během kojení, je potřeba, jak už bylo řečeno, nalézt alergenní potravinu a nastolit vhodný dietní režim bez této potraviny (popř.potravin), stejně jako v případě , pokud má dítě atopické projevy až po ukončení kojení - o HA dietě malého alergika, příp.kojící matky malého alergika bude následující, tj.5.díl. Každopádně, u rizikových dětí příkrmy zavádíme velice opatrně, vždy 3 - 7 dní se konzumuje jeden druh potravy (např.brokolice) se sledováním případné reakce. Když není žádná, přidáme další druh potravy (např.brambory), zkoumáme případnou reakci, a tak pořád dál.
Přehled bezpečných a potenciálně alergizujících potravin pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií naleznete ve článku - Bezpečné a potenciálně alergizující potraviny
Všimněte si, že nikdy neopomenu dodat, že vždy je třeba dodržet základní pravidla zdravé výživy. Ta zde vyjmenovávat nebudeme, zabraly by samostatný seriál. Dotkneme se pouze jednoho zdánlivého problému, kterým je vápník. Mnoho rozpaků totiž vyvolá doporučení omezit, případně (v případě alergie na BKM) vysadit mléčné výrobky. Vápníku proto věnuji následující článek - Vápník - Ca.
Alergie číhá v jídle a pití - kuchařka pro alergiky- Fuchs M.
Food allergen avoidance in the prevention of food allergy in infants and children, Zieger
http://www.allergy-clinic.co.uk/index.html
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1915
http://www.allergy.org.au/index.php?option=com_search&searchword=gement
http://www.symbinatur.com/Vyber-z-knihy-Celostni-medicina-cast-devata-clanek-415.html
http://www.tigis.cz/alergie/aler304/13.htm
http://www.edukafarm.cz/clanek_tisk.php?id=301
http://www.indiadiets.com/foods/food_nutrients/minerals/calcium.htm
Autor článku: Věra
Počet zobrazení článku: 39586
Diskuse ke článku: Atopický ekzém IV.- Hypoalergenní dieta v těhotenství a u rizikových dětí
V sekci lékárna naleznete články týkající se léků a léčiv ve spojitosti s problematikou potravinové alergie
Všechny články sekce: Lékárna